stránky drsnosrstého jezevčíka se jménem Quentin T. Valentinka

Vítáme Vás na stránkách věnovaných nejen jezevčíkům, ale i jejich dvojnohým kamarádům. Quentin T. a jeho panička

Zamyšlení na celý týden

Zamyšlení na sobotu

Pes, kterého jsi uzdravil, tě nikdy nepokouše. V tom je hlavní rozdíl mezi zvířetem a člověkem

Mark Twain

Následující báseň napsal lord Byron ve jménu svého psa Boatswaina, který se narodil
roku 1803 na Newfoundlandu a zemřel o pět let později v
Newstead Abbey. Jeho památník je umístěn v zahradě opatství.

Když pyšný lidský syn se pod zem vrací,

v němž svět, krom jména, sotva něco
ztrácí,
tu sochař v pompě smutku objednaný
říkáním zdobí hrobku bez příhany -
když dílo skončí, nápis je tam vryt,
ne čím byl mrtvý, ale čím měl být.

Však chudák pes, v životě přítel pravý,
jenž první vítá, brání do únavy,
jenž celým srdcem patří pánu svému,
bojuje, žije, dýchá jenom jemu,
má po smrti být odklizen jak cár,
že pro nebe prý nemá duše dar -
zatímco člověk, hmyz ten, tvrdí směle,
že jenom jemu patří nebe celé.

Ach, člověče, ty, jehož chvíle zkosí,
ponížen otroctvím a zkažen mocí,
kdo zná tě dobře, odpor popadne ho,
ty bídná hrstko prachu oživlého!
Tvá láska smilstvo, věrnost prázdný sen,
tvůj úsměv léčka, slovo podvod jen.
Zlý od přírody, šlechtic leda rodem,
ani té dobré šelmy nejsi hoden!

Vy, kdo ten prostý kámen uvidíte,
jděte svou cestou, truchlit nemusíte.
Já jen, kde leží, vyznačit jsem chtěl,
nejlepší přítel, kterého jsem měl.

 

Žádné komentáře
 
Na Vaši příští návštěvu se těší Quentin T. Valentinka a jeho panička